Růže 'Henri Matisse®' - voňavá

Prostokořenné růže vysazujeme nejlépe od pozdního podzimu do příchodu mrazů nebo brzy na jaře, jakmile rozmrzne půda. Kontejnerované růže lze vysazovat během celé vegetace, pokud není půda zmrzlá, přemokřená nebo příliš vyschlá.

Na jaře růžím prospívá dobře vyzrálý kompost nebo hnojivo určené pro růže. U silně kvetoucích růží lze přihnojení zopakovat začátkem léta. Dusíkaté hnojení nepřehánějte a v druhé polovině léta už růže nepodporujte vysokými dávkami dusíku. U růží pěstovaných v nádobách je pravidelné přihnojování během vegetace důležitější než u rostlin ve volné půdě.

U roubovaných růží se mohou objevit výhony vyrůstající z podnože. Poznáte je podle místa, odkud vyrůstají, a často také podle odlišného vzhledu listů a trnů. Planý výhon odstraňte co nejblíže místu, odkud vyrůstá z podnože. Nestačí jej pouze odstřihnout nad zemí, protože může znovu obrazit. Výhony vyrůstající nad místem očkování jsou naopak běžnou součástí růže a není důvod je odstraňovat jen proto, že rostou vzpřímeně nebo bujně. U růží množených řízkováním se výhony z podnože nevyskytují.

Růže prospívají na slunném, teplém a pokud možno chráněném stanovišti. Potřebují hlubší, úrodnou, humózní a dobře propustnou půdu, která dokáže zadržet určité množství vláhy, ale nezůstává dlouhodobě zamokřená. Růže nesnášejí dlouhodobé přemokření ani trvale suché stanoviště.

Při výsadbě na místo, kde dlouhodobě rostly jiné růže, může vzniknout tzv. únava půdy. Pokud starou růži nahrazujete novou, je vhodné odstranit a nahradit půdu v místě výsadby přibližně do hloubky 45 cm a v podobné šířce. U běžné nové výsadby není nutné půdu preventivně kompletně měnit.

Pro pěstování v nádobě vybírejte především kompaktnější odrůdy. Pro menší a středně vzrůstné růže počítejte alespoň s nádobou o objemu přibližně 25 l, u větších růží je vhodná ještě větší nádoba. Nádoba musí mít odtokové otvory a kvalitní, propustný pěstební substrát. Na dno není nutné automaticky přidávat silnou vrstvu štěrku.

Růže v nádobě pravidelně zalévejte a během vegetace přihnojujte. V zimě chraňte kořenový bal před promrznutím. Odolné růže mohou při dobrém zajištění přezimovat venku, citlivější odrůdy je vhodné přemístit na světlé a chladné místo chráněné před silným mrazem.

Vzdálenost přizpůsobte konečné velikosti a typu růže. Menší a půdopokryvné růže vysazujeme přibližně 40–60 cm od sebe, středně vzrůstné růže obvykle 60–100 cm a mohutnější keřové růže přibližně 100–150 cm. Popínavé růže potřebují podle vzrůstu a způsobu vedení zpravidla 1,5–3 m prostoru. Při hustší výsadbě se zhoršuje proudění vzduchu a zvyšuje riziko houbových chorob.

Kdy je nejlepší vysazovat růže?

Prostokořenné růže vysazujte nejlépe na podzim nebo brzy na jaře. Kontejnerované růže lze vysazovat během většiny vegetační sezony, pokud nejsou nepříznivé půdní podmínky.

Jak hluboko zasadit roubovanou růži?

Místo očkování ponechte přibližně v úrovni půdy. Růži není vhodné automaticky sázet hluboko pod povrch.

Jak poznám planý výhon?

Planý výhon vyrůstá z podnože pod místem očkování. Odstraňujte jej co nejblíže místu, odkud vyrůstá.

Kdy růže stříhat?

Hlavní řez se obvykle provádí koncem zimy nebo brzy na jaře. Jednou kvetoucí růže se řežou především po odkvětu a popínavé růže podle jejich typu kvetení.

Potřebují růže pravidelnou zálivku?

Mladé růže ano, zejména po výsadbě. Starší rostliny zalévejte především při delším suchu a v období intenzivního růstu. Růže v nádobách potřebují zálivku častěji.

Potřebují růže zimní ochranu?

Většina odolných zahradních růží ji nepotřebuje. Mladé, citlivé a nádobové růže však mohou potřebovat ochranu kořenů nebo místa očkování.

Lze růže pěstovat na balkoně?

Ano. Vybírejte kompaktnější odrůdy, použijte dostatečně velkou nádobu s odtokovými otvory a během vegetace hlídejte zálivku a výživu.