Moruše 'Gerardi Dwarf'
Popis
Výjimečně kompaktní moruše, která spojuje malé prostorové nároky s velmi atraktivní úrodou velkých, černých a sladkých plodů. 'Gerardi Dwarf' patří mezi zakrslé moruše a díky pomalejšímu růstu se výborně hodí do menších zahrad, předzahrádek nebo i k pěstování ve větší nádobě. V našich podmínkách dorůstá přibližně 150–200 cm, takže plody zůstávají dobře dostupné a sklizeň je velmi pohodlná. Odrůda je samosprašná a pro vytvoření úrody proto nepotřebuje další morušovník.
Zakrslá moruše pro malé zahrady
Hlavní předností 'Gerardi Dwarf' je kompaktní růst. Na rozdíl od běžných morušovníků, které mohou časem vytvořit velké stromy, tato odrůda zůstává výrazně menší a roste pomaleji. Díky tomu se dobře uplatní tam, kde není prostor pro mohutný ovocný strom. Je vhodná také pro zahrádkáře, kteří chtějí mít morušovník s úrodou v dosahu a nechtějí se potýkat s příliš vysokou korunou.
Velké černé plody s výbornou chutí
'Gerardi Dwarf' vytváří podlouhlé plody, které v plné zralosti získávají tmavě černou barvu. Dosahují přibližně 3–5 cm a jsou šťavnaté, sladké a aromatické. Konzumují se především čerstvé přímo ze stromu, ale výborně se hodí také k přípravě dezertů, džemů, sirupů nebo dalších domácích zpracovaných produktů. Plody připomínají vzhledem podlouhlé ostružiny, jejich chuť je však typická pro moruše.
Bohatá úroda na malé rostlině
Přestože 'Gerardi Dwarf' zůstává kompaktní, dokáže vytvářet velké množství plodů. Krátké vzdálenosti mezi jednotlivými pupeny podporují vysokou hustotu plodonosného obrostu. Díky tomu se na relativně malé koruně může vytvořit překvapivě bohatá úroda. Kompaktní růst navíc usnadňuje sklizeň, protože plody nejsou ukryté vysoko v koruně.
Samosprašná odrůda
'Gerardi Dwarf' je samosprašná, takže k vytvoření úrody nepotřebuje druhou rostlinu. Je proto ideální i pro menší zahrady, kde není prostor pro více morušovníků. Stačí jedna dobře umístěná rostlina a při vhodných podmínkách může pravidelně přinášet chutné letní ovoce.
Slunné a teplé stanoviště
Pro dobrý růst a především bohatou úrodu je nejvhodnější slunné a teplé stanoviště. Moruše ocení hlubší, živnou a dobře propustnou půdu. Po zakořenění dokáže snášet i sušší období, v prvních letech po výsadbě však potřebuje pravidelnou zálivku. Dostatek slunce má význam nejen pro růst, ale také pro dozrávání a chuť plodů.
Vhodná i pro pěstování v nádobě
Kompaktní růst předurčuje 'Gerardi Dwarf' také k pěstování ve větší nádobě. Na terase nebo větším balkoně může sloužit jako atraktivní ovocná dřevina, která poskytne nejen jedlé plody, ale také dekorativní zelené olistění. Při pěstování v nádobě je nutné zajistit dostatečně velký kořenový prostor, kvalitní propustný substrát a pravidelnou zálivku.
Snadná sklizeň díky nízkému vzrůstu
Výška kolem 150–200 cm je velkou praktickou výhodou. Plody jsou snadno dostupné bez nutnosti používat žebřík a moruše se proto hodí i do rodinných zahrad, kde si na sklizni mohou pochutnávat také děti. Nízký vzrůst zároveň usnadňuje případný řez a celkovou údržbu koruny.
Řez pro udržení kompaktní koruny
Přirozený růst 'Gerardi Dwarf' je kompaktní a pravidelný, takže není nutné provádět pravidelný silný řez. Pokud potřebujeme korunu upravit nebo udržet v menší velikosti, lze ji tvarovat podle potřeby. Vhodné je odstraňovat především poškozené, suché nebo nevhodně rostoucí větve a zachovávat dobře osvětlenou korunu.
Proč si vybrat moruši 'Gerardi Dwarf'
- výrazně zakrslá a kompaktní moruše
- vhodná i do menších zahrad
- výška přibližně 150–200 cm
- velké černé plody
- plody dosahují přibližně 3–5 cm
- sladké, šťavnaté a aromatické plody
- bohatá plodnost i na malé koruně
- samosprašná odrůda
- plody jsou dobře dostupné pro sklizeň
- vhodná také pro pěstování ve větší nádobě
- preferuje slunné a teplé stanoviště
- po zakořenění dobře snáší sušší podmínky
- nenáročná na pěstování
Základní charakteristika
- Botanický název: Morus 'Gerardi Dwarf'
- Český název: moruše 'Gerardi Dwarf'
- Typ rostliny: opadavá ovocná dřevina
- Výška: přibližně 150–200 cm
- Růst: zakrslý, kompaktní, pomalejší
- Listy: zelené, opadavé
- Plody: podlouhlé, šťavnaté
- Barva plodů: černá v plné zralosti
- Velikost plodů: přibližně 3–5 cm
- Chuť: sladká, šťavnatá, aromatická
- Doba zrání: léto
- Opylování: samosprašná
- Stanoviště: slunce, teplé a chráněné místo
- Půda: hlubší, živná a dobře propustná
- Zálivka: pravidelná zejména po výsadbě a během sucha
- Řez: podle potřeby pro úpravu koruny
- Využití: malé zahrady, ovocné zahrady, předzahrádky, nádoby, terasy
Moruše 'Gerardi Dwarf' je ideální ovocná dřevina pro každého, kdo chce pěstovat moruši i na omezeném prostoru. Kompaktní rostlina dorůstající přibližně 150–200 cm vytváří množství velkých, černých, sladkých a šťavnatých plodů, které jsou díky nízkému vzrůstu velmi dobře dostupné. Samosprašnost znamená, že postačí jediná rostlina, a možnost pěstování ve větší nádobě ještě rozšiřuje její využití. Na slunném a teplém stanovišti se odmění nejen chutnou letní úrodou, ale také atraktivním vzhledem.
Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. Více informací v Dodacích podmínkách.
(při aktuálním objednání)
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Doba výsadby | ||||||||||||
| Doba sklizně |
| Botanický název | Morus 'Gerardi Dwarf' |
| Kontejner | 13 cm |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Plné slunce |
| Výška | 150 - 200 cm |
| Barva olistění | zelená |
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Vytisknout návod
| Doba výsadby |
Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech po celý rok.
|
|---|---|
| Hnojení |
Vysoká násada ovoce vyžaduje také odpovídající vysoké dávky hnojení. Na druhé straně nadměrné hnojení vede ke zvýšené náchylnosti k chorobám, negativně ovlivňuje chuť a omezuje skladovatelnost. Osvědčené je každoroční, vždy stejnoměrně provedené, základní hnojení organickými plnými hnojivy v pozdním podzimu nebo v předjaří. To se při plném výnosu rozšíří o dávky minerálních hnojiv - hlavně fosfátových a draselných - až do konce června. V letech bohatých výnosů hnojte po sklizni - už v pozdním podzimu - pomalu působícími hnojivy.Toto hnojivo je potřeba zapravit do země.
|
| Opylovací poměry |
Stromky neplodí hned po výsadbě. Délka bezsklizňové fáze je rozdílná a dá se jen těžko zevšeobecnit. Po 3 až 5 letech by už měly na stromku dozrát prvé vzorky. Příčinou malého výnosu může být chybějící správný opylovač, při úplném vynechání květů pak špatné hnojení. Vysvětlení příčin a pomoc lze poskytnout jen při znalosti daného konkrétního případu.
Cizosprašné dřeviny vyžadují v době květu vhodného opylovače. Měl by kvést ve stejnou dobu a nacházet se v blízkosti (do cca. 0,5 km) opylované odrůdy. |
| Plané výhony |
 Kresba: U jabloní, švestek, broskvoní, zřídka u hrušní, rostou plané výhony v oblasti kořenů. Na kmenech, zejména u třešní, vyrostlé plané výhony odstřihněte nůžkami nebo odřízneme nožem až u kmene. Může se stát, že podnož použitá k roubování vytvoří z kořenů nebo na kmeni plané výhony. Tyto musíme bezezbytku odstranit, u kořenových výhonů je tedy nutno odhrabat i trochu zeminy. |
| Řez |
 Kresba Cílem každé metody řezu je mimo jiné přivést slunce a vzduch k plodům. Tento požadavek splňuje tzv. dutá nebo kotlovitá koruna. Její další výhodou je, že se ji i laik snadno naučí. Používá se u jabloní, hrušní a švestek. Švestkám, meruňkám a třešním se daří také bez řezu, ale prosvětlování v několikaletém cyklu ulehčuje sklizeň a zlepšuje kvalitu plodů. Předpokladem pro úspěšný řez broskvoní a nektarinek jsou znalosti významu rozdílných druhů jejich výhonů pro možnou násadu plodů. Slabé, tzv. falešné" výhony s pouze jedním květním pupenem silně seřízneme, skutečně plodné pravé" výhony (to jsou ty se silným nasazením dvojitých pupenů) lehce zakrátíme. Tímto zakrácením se zvětší velikost plodů a zlepší jejich chuť, rovněž se zvýší i tvorba pravých plodných výhonů v nadcházejícím roce. Správné metodě řezu se bohužel příliš často připisuje přehnaný význam pro výši sklizně. Daleko významnější je držet se jednou zvolené metody. Špatný nebo v metodě se měnící řez vede ve srovnání s neřezanými stromy k menším sklizním. Doba řezu. Jádroviny a bobuloviny řežeme v době vegetačního klidu. Peckoviny v předjaří až do doby květu. Ovocná stěna se řeže na tzv. krátké dřevo. Po výsadbě upevníme zákrsky do stěny. V únoru všechny nově vyhnané výhony seřízneme až na 3 cm vzdálenost od kmene. Ořešáky se pouze prosvětlují. To se provádí v květnu. |
| Všeobecný text |
 Kresba : Ovocné stromy v trávníku potřebují otevřené okolí paty stromu, které na zimu pokryjeme chlévským hnojem nebo celoročně mulčovací kůrou. Úspěšné pěstování ovoce je otázkou správného stanoviště, klimatu a hodně závisí na volbě odrůdy. Ovocné dřeviny vyžadují kypré provzdušněné půdy, které se rychle prohřívají. Studené, ztvrdlé a trvale zamokřené půdy jsou pro ovocnářství nevhodné. Trávník pod ovocnými stromy vede zvláště na těžkých hlinitých půdách k jejich ztvrdnutí a proto je nutné, aby byla půda na hloubku rýče velmi humózní.Ovocné stromy se dělí na: 1. jádroviny = jabloně, hrušně 2. peckoviny = třešně, višně, meruňky, nektarinky, broskvoně, renklódy, švestky 3. skořápkaté ovoce =ořechy Balkonové ovoce Mnoho ovocných druhů znamenitě roste rovněž v nádobách na balkonech a terasách. Byly pro tento účel speciálně vyšlechtěny. Vhodná je každá nádoba od objemu asi 20 l. Ve dně ovšem musí mít otvory, aby přebytečná voda mohla odtékat. Zemina: použijeme směs dobré zahradní zeminy a rašeliny v poměru asi 1:1. Hnojení: musí být pravidelné, aby se dosáhlo dobrého růstu a výnosů. Nejvhodnější je používat plné vícesložkové hnojivo, které zásobuje rostliny veškerými živinami. Přihnojuje se v období od vyrašení až po začátek srpna. |
| Výsadba |
 Kresba: U vřetenových zákrsků jde kůl až do koruny. Pomocí kokosového provazu nebo speciálních umělohmotných pásků ho pak osmičkovým úvazkem připevníme na dvou místech ke stromu. Každý rok přezkoušíme pevnost úvazků a popř. je uvolníme. Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Dno jámy dobře nakypříme. Kůl ke stromu zatlučeme ještě před dosypáním zeminy doprostřed jamy a měl by dosahovat u vysoko-, polo- a čtvrtkmenů těsně pod nasazení koruny a přiléhat vždy z jižní strany. Nižší tvary se mohou pěstovat bez kůlu. Pro kordóny a ovocné stěny musíme dopředu zřídit konstrukce. Všechny kořeny ovocných stromů před výsadbou čerstvě zakrátíme. Řezná plocha musí být bílá, poškozené kořeny odstraníme. Řez při sázení. Ovocné stromy, s výjimkou ořešáků, se musí při sázení seříznout. Při řezu koruny ponecháme 3 - 5 dobře rozmístěných korunových výhonů a ty zakrátíme u jádrovin o 1/3 a u peckovin o 2/3 jejich původní délky asi ve stejné výši na vnější očko. Střední výhon ponecháme o něco delší. Všechny ostatní korunové výhony odstraníme až u kmene. U jednoletých šlechtěnců založíme korunku následovně. Zvolíme si tvar a tomu přizpůsobíme výšku budoucího kmínku (u zákrsku 40 - 60 cm, čtvrtkmene 80 - 110 cm, polokmene 130 - 150 cm a vysokokmene 170 - 190 cm). Terminální výhon zakrátíme tak, aby nám nad budoucím kmínkem zůstalo 5 - 6 oček. Z nich nám vyroste základ budoucí korunky. Ostatní očka pod nimi (tedy na místě budoucího kmínku) vyslepíme.Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme. Zakrytím místa výsadby mulčovací kůrou zabráníme vysušování a příznivě tak ovlivníme růst. Světelné poměry: Ovoce potřebuje slunce, které se stará o aroma a obsah vitamínů, správnou vyzrálost, dobré vybarvení plodů a posiluje odolnost vůči strupovitosti - obávané chorobě jádrovin. Vřetenové zákrsky a stromkové bobuloviny potřebují vždy doplňkovou podporu. |
| Výsadba na balkoně |
Ovocným stromům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Potřebujete-li vytvořit oporu ke stromečku v nádobě, je nejlepším řešením umístit do nádoby 3 bambusky o něco větší než kmínek, které nahoře svážete. Vytvoříte tak stan, který je nejen praktický, ale i esteticky vypadá velice pěkně. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: Pro stromky v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
|
| Vzdálenost rostlin |
ořešák vlašský 10 - 15 m vysoko-, polo- a čtvrtkmeny 6 - 8 m zákrsky 4 - 5 m vřetenové zákrsky 2 - 3 m vřetena (svislé kordóny) 1 - 1,5 m kordóny, palmety, ovocné stěny 3 - 5 m.
|
| Zavlažování |
Ovocné stromy nejvíce potřebují dodatečnou závlahu po výsadbě. Později pak v případě nutnosti v červnu, aby se zabránilo přísušku.
|
| Zimní ochrana |
Ovocné stromy nepotřebují zpravidla žádnou zimní ochranu. V oblastech, ve kterých je pro ovoce normálně příliš chladno, je můžeme vysazovat do chráněných míst na jižní straně jako kordony. Dodatečně můžeme přes výhony věšet chvojí.
|