Váš zahradník | STARKL ESHOP (https://eshop.starkl.com/)

Japonský tavolník 'Neon Flash'

NovinkaMnožstevní slevaVoňavéAktuální dodání

Kvetoucí letní živý plot! Ideální na nízké obruby!

Popis

Nízký tavolník oblého tvaru rozzáří svými neonově růžovými květy každé místo. Excelentní odrůda, která opakovaně nakvétá!

Japonský tavolník 'Neon Flash' – Spiraea japonica 'Neon Flash'
Výrazně zbarvený kompaktní keř, který zaujme už svými mladými listy v intenzivních červených až purpurových odstínech. Později listy získávají zelenější zbarvení a během léta se nad nimi objevují bohatá plochá květenství v růžových tónech. 'Neon Flash' je nenáročný opadavý keř s hustým růstem, který se výborně uplatní v menších zahradách, předzahrádkách, skupinových výsadbách i v kombinaci s trvalkami.

Japonský tavolník patří mezi oblíbené zahradní keře především díky své nenáročnosti, dobré odolnosti a snadnému tvarování. Kultivar 'Neon Flash' přidává k těmto vlastnostem výrazný barevný efekt. Nové listy se na jaře objevují v sytých červených až vínových odstínech a postupně se mění na zelené. V době kvetení pak kontrastují s růžovými květy a vytvářejí velmi dekorativní celek.

Zářivě červené mladé listy
Jednou z hlavních předností odrůdy 'Neon Flash' je výrazné jarní zbarvení mladých listů. Nové rašení je nápadně červené až purpurové a keř díky němu působí velmi svěže a barevně už na začátku vegetační sezóny. Jak listy dozrávají, postupně přecházejí do zelenějšího odstínu. Tato přirozená proměna zajišťuje, že keř nabízí zajímavý vzhled v několika obdobích roku.

Bohatá růžová květenství
V létě se nad zelenými listy objevují četná plochá květenství složená z drobných růžových květů. Květenství jsou nápadná a při bohatém kvetení mohou pokrýt značnou část keře. Růžová barva květů vytváří příjemný kontrast k zelenému olistění a společně s jarním červeným rašením dává odrůdě velmi výrazný dekorativní charakter.

Kompaktní keř vhodný i do menších zahrad
'Neon Flash' vytváří hustý, kompaktní keř a obvykle dorůstá přibližně 60–100 cm. Díky tomu se snadno uplatní i tam, kde není pro velký okrasný keř dostatek prostoru. Lze jej vysadit jednotlivě jako barevný akcent, ve skupině nebo například jako nízkou kvetoucí výsadbu podél cesty či záhonu.

Výborný do smíšených výsadeb
Japonský tavolník 'Neon Flash' se velmi dobře kombinuje s trvalkami a dalšími okrasnými keři. Červené jarní rašení vynikne například vedle rostlin se světle zeleným nebo stříbřitým listem, zatímco růžová květenství lze doplnit bílými, modrými či fialovými květy. Díky kompaktnímu růstu se hodí také do moderních městských zahrad, předzahrádek a nízkých skupinových výsadeb.

Nenáročný a dobře mrazuvzdorný keř
Jednou z předností japonského tavolníku je jeho nenáročnost. Po zakořenění dobře snáší běžné zahradní podmínky a nevyžaduje složitou péči. Je také dobře mrazuvzdorný a vhodný pro naše klimatické podmínky. Nejlépe prospívá v kvalitní, přiměřeně vlhké a dobře propustné půdě. Po zakořenění snese i kratší období sucha, při dlouhodobém suchu však ocení pravidelnou zálivku.

Slunce podporuje výrazné vybarvení
Pro nejvýraznější zbarvení mladých listů a bohaté kvetení je ideální slunné stanoviště. Tavolník zvládne i lehký polostín, v dostatku světla však bývá jeho vybarvení i kvetení výraznější. Vhodná je běžná zahradní půda, která je dostatečně živná, dobře propustná a nezůstává dlouhodobě přemokřená.

Jednoduchý řez pro hustý růst a bohaté kvetení
Japonský tavolník kvete na mladých výhonech, a proto dobře snáší každoroční řez. Nejvhodnější je provést jej na konci zimy nebo brzy na jaře před rašením. Silnější zkrácení pomáhá udržet kompaktní tvar keře, podporuje tvorbu mladých výhonů a přispívá k bohatému letnímu kvetení. Právě snadná obnova po řezu je jedním z důvodů, proč jsou japonské tavolníky tak oblíbené v zahradách i veřejné zeleni.

Proč si vybrat japonský tavolník 'Neon Flash'

výrazné červené až purpurové mladé listy na jaře
postupná změna barvy olistění do zelených odstínů
bohatá růžová květenství v létě
kompaktní a hustý růst
výška přibližně 60–100 cm
vhodný i do menších zahrad a předzahrádek
výborný do skupinových a smíšených výsadeb
dobrá mrazuvzdornost
nenáročný na pěstování
dobře snáší pravidelný řez

Základní charakteristika

Botanický název: Spiraea japonica 'Neon Flash'
Český název: japonský tavolník 'Neon Flash'
Typ: opadavý okrasný keř
Růst: kompaktní, hustý
Výška: přibližně 60–100 cm
Listy: mladé červené až purpurové, později zelené
Květ: drobný, uspořádaný v plochých květenstvích
Barva květu: růžová
Doba kvetení: léto
Stanoviště: slunce až lehký polostín
Půda: běžná zahradní, živná, dobře propustná
Řez: vhodný, podporuje kompaktní růst a kvetení
Využití: záhony, předzahrádky, skupinové výsadby, smíšené výsadby, nízké živé lemy
Mrazuvzdornost: dobrá

Japonský tavolník 'Neon Flash' je výbornou volbou pro každého, kdo hledá nenáročný keř s výrazným barevným efektem. Na jaře upoutá zářivým červeným rašením, později vytvoří kompaktní zelený keř a v létě jej ozdobí množstvím růžových květů. Díky menší velikosti se snadno vejde i do menší zahrady a jeho nenáročnost ocení začínající i zkušenější zahrádkáři. Právě spojení barevného olistění, bohatého kvetení, dobré odolnosti a snadného řezu dělá z 'Neon Flash' atraktivní a praktickou okrasnou dřevinu.

Obsah balení 1ks

119 Kč

od 5 kusů

109 Kč

Upozornění: Osobní odběr zboží objednaného prostřednictvím e-shopu není z technických důvodů možný.
Nabízené dárky, slevy a slevové kupóny se nevztahují na objednávky semínek. Více informací v Dodacích podmínkách.

Předpokládaný termín expedování
(při aktuálním objednání)

od poloviny září (Aktuální dodání)

Objednávkové číslo 120107

Doba výsadby, Doba květu

	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII
Doba výsadby
Doba květu

Více informací

Botanický název	Spiraea japonica 'Neon Flash'
Kontejner	9 cm
Zazimování	mrazuvzdorné
Stanoviště	Plné slunce, Polostín
Výška	60 - 100 cm
Barva olistění	zelená
Barva květů	tmavě růžová

Návod na pěstování

PŘIDAT K POROVNÁNÍ

Sdílet

Předchozí produktTavolník nízký 'Darts Red'

NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ

VŠEOBECNÝ NÁVOD PLATNÝ PRO KATEGORII : Na živé ploty Vytisknout návod

Doba výsadby	Živé ploty z prostokořenných opadavých dřevin vysazujeme nejčastěji od podzimu do časného jara, tedy v době vegetačního klidu. Stálezelené a poloopadavé druhy je vhodné vysazovat především na podzim nebo na jaře. Kontejnerované rostliny lze při vhodných podmínkách vysazovat prakticky během celé vegetační sezóny. Výsadbu odložíme, pokud je půda zmrzlá, přemokřená nebo výrazně vyschlá.
Hnojení	Mladé živé ploty přihnojujeme především na jaře, kdy začínají aktivně růst. Vhodné je univerzální nebo dlouhodobě působící hnojivo pro okrasné dřeviny. Důležitější než vysoké dávky hnojiva je dobrá půda, dostatek vláhy a pravidelné odplevelování. U starších, dobře rostoucích živých plotů obvykle není nutné každoroční intenzivní hnojení; podle stavu rostlin lze živiny doplnit na jaře nebo použít každoroční vrstvu kvalitního kompostu. Jehličnaté ploty nepřehnojujeme dusíkem, zejména v druhé polovině léta.
Ochrana rostlin	Živé ploty nemají jednu společnou chorobu ani škůdce – problémy se liší podle použitého druhu. Nejdůležitější prevencí je správný výběr rostlin pro dané stanoviště, dostatek prostoru, přiměřená závlaha a vzdušná koruna. Pravidelně kontrolujeme listy, výhony a případně také kořenový krček. Při výskytu škůdců nebo chorob nejprve odstraníme napadené části a podle potřeby použijeme pouze přípravky aktuálně registrované pro daný účel a dodržíme jejich návod a ochrannou lhůtu. U živých plotů je důležité také sledovat poškození posypovou solí v blízkosti komunikací.
Řez	Kresba 1: Pravidelný řez udržuje živý plot hustý a v požadované výšce i šířce. U mladých rostlin nejprve provádíme tvarovací řez, kterým podporujeme větvení odspodu. U vzrostlého plotu potom následuje pravidelný udržovací řez. Frekvence závisí na druhu a požadovaném vzhledu – některé formální ploty vyžadují řez jednou až třikrát ročně, jiné stačí upravit jednou ročně. Termín řezu vždy přizpůsobujeme konkrétnímu druhu. Opadavé ploty tvarujeme převážně v době vegetačního klidu, stálezelené druhy obvykle během vegetace. Kvetoucí živé ploty řežeme s ohledem na dobu kvetení, abychom zbytečně neodstranili květní pupeny. Živý plot stříháme lehce pyramidálně – nahoře užší než dole. Spodní část tak dostává dostatek světla a zůstává hustá. Nikdy neřežeme všechny druhy automaticky hluboko do starého dřeva. Zvláště většina jehličnanů mimo tisu ze starého, již holého dřeva znovu dobře neobrazí. Při řezu také vždy zkontrolujeme, zda v plotu nejsou aktivní ptačí hnízda. Pokud je živý plot využíván k hnízdění, řez odložíme, dokud mláďata bezpečně neodrostou.
Všeobecný text	Živý plot může být nejen praktickou hranicí pozemku, ale také důležitým prvkem zahradní kompozice a útočištěm pro ptáky, hmyz a další živočichy. Výběr rostlin je proto vhodné přizpůsobit nejen požadované výšce a rychlosti růstu, ale také půdě, množství slunce, vlhkosti a prostoru, který máme k dispozici. Pro hustý plot je důležitý správný počet rostlin. Příliš řídká výsadba prodlužuje dobu, než se rostliny spojí, zatímco příliš hustý spon může vést k nadměrné konkurenci o vodu a živiny. Menší rostliny se obvykle vysazují hustěji než velké, již vzrostlé exempláře. Živý plot může být stálezelený, poloopadavý nebo opadavý. Stálezelené druhy poskytují soukromí i v zimě, zatímco opadavé druhy často nabízejí výraznější sezónní změny a mohou mít vysokou ekologickou hodnotu. Kvetoucí a plodící druhy navíc poskytují potravu opylovačům a ptákům. U všech nově vysazených živých plotů je rozhodující péče v prvních letech. Rostliny udržujeme bez plevelů, pravidelně zaléváme v období sucha a povrch půdy můžeme zakrýt organickým mulčem. Jakmile plot dobře zakoření, potřeba zálivky se výrazně snižuje, i když při dlouhodobém suchu může být stále potřebná. Živý plot lze založit také ve větší nádobě, například na terase nebo balkoně. V takovém případě však musíme počítat s omezeným prostorem pro kořeny a výrazně rychlejším vysycháním substrátu. Výběr druhu je nutné přizpůsobit velikosti nádoby a jeho konečné velikosti.
Výsadba	Před výsadbou odstraníme z celé linie plevel a půdu dobře prokypříme. Pro souvislý živý plot je vhodnější připravit souvislý výsadbový pruh široký přibližně 60–90 cm než jednotlivé malé jamky. Hloubka má odpovídat kořenovému systému rostlin; nevysazujeme je hlouběji, než rostly před výsadbou. U kontejnerovaných rostlin musí zůstat kořenový krček přibližně v úrovni okolního terénu. Rostliny rozmístíme podle požadovaného sponu, zasypeme původní zeminou obohacenou podle potřeby kvalitním kompostem a půdu kolem kořenů dobře přitlačíme. Po výsadbě živý plot důkladně zalijeme. Povrch půdy můžeme zakrýt organickým mulčem, který pomáhá udržovat vláhu a omezuje růst plevelů. Mulč však nesmí být navršen přímo ke kmínkům. U mladých rostlin je vhodné ponechat okolí plotu bez plevelů přibližně 40–50 cm na každou stranu. Na exponovaných stanovištích může být během prvních let potřebná také ochrana před silným větrem. Výsadbový spon volíme podle konkrétního druhu, velikosti rostlin a požadované výšky a hustoty plotu.
Výsadba na balkoně	Řadu dřevin vhodných pro živé ploty lze pěstovat také ve velkých nádobách na terase nebo balkoně. Velikost nádoby musí odpovídat velikosti rostliny a jejímu předpokládanému růstu. U větších keřů a stromků je vhodná stabilní nádoba, která se nepřevrací ve větru. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Drenážní vrstva ze štěrku není sama o sobě nutná – důležitější je správný odtok vody a kvalitní, dobře propustný substrát. Rostliny v nádobách potřebují během vegetace častější kontrolu vlhkosti a podle potřeby také přihnojování. Zálivku přizpůsobujeme počasí a vlhkosti substrátu, nikoli pevnému dennímu intervalu. V horkém počasí může být nutná i každodenní kontrola a zálivka, zatímco za chladnějšího počasí může být interval výrazně delší. V zimě jsou kořeny v nádobě vystaveny mnohem většímu chladu než kořeny rostlin vysazených v půdě. Nádobu proto chráníme před dlouhodobým promrznutím, například jejím umístěním do závětří a obalením izolačním materiálem. Stálezelené rostliny zaléváme i v zimě během delších bezmrazých období, pokud je půda v nádobě suchá. Konkrétní způsob přezimování vždy přizpůsobíme druhu.
Vzdálenost rostlin	Univerzální spon pro všechny živé ploty neexistuje. Jako obecné vodítko lze u běžných menších až středně vzrůstných keřů počítat přibližně s 30–60 cm mezi rostlinami. Menší rostliny a pomalu rostoucí druhy se vysazují hustěji, větší a rychle rostoucí rostliny řidčeji. Pro velmi hustý plot lze u některých druhů použít dvě řady střídavě, přičemž rozestup se řídí konkrétním druhem a požadovanou šířkou plotu. Při výsadbě větších kontejnerovaných rostlin je vhodné spon úměrně zvětšit.
Zavlažování	Kresba: Nově vysazené živé ploty potřebují pravidelnou zálivku především během prvních dvou let. V období sucha zaléváme vydatně tak, aby voda pronikla ke kořenům, nikoli pouze po povrchu. Frekvenci zálivky přizpůsobujeme počasí, půdě, druhu a velikosti rostlin. Vhodné je vytvořit podél plotu mírně snížený závlahový pás, ve kterém se voda při zálivce nebo dešti zachytí. Povrch můžeme zakrýt organickým mulčem, který omezuje odpařování a růst plevelů. Po dobrém zakořenění potřebuje většina živých plotů dodatečnou zálivku především při delším suchu. Trvale zamokřená půda je pro většinu dřevin nevhodná.
Zimní ochrana	Dobře zakořeněné živé ploty obvykle nevyžadují zvláštní zimní ochranu. Výjimkou mohou být choulostivější druhy a mladé rostliny na velmi exponovaných stanovištích. U stálezelených dřevin je důležitější zabránit zimnímu vyschnutí než chránit je před samotným mrazem. Za delších bezmrazých období proto kontrolujeme vlhkost půdy a podle potřeby zaléváme. U rostlin v nádobách je nutné chránit kořenový bal před silným promrznutím. Živé ploty u komunikací také chráníme před pravidelným zasažením posypovou solí.
Časté dotazy	Jak hustě sázet živý plot? Záleží na konkrétním druhu, velikosti rostlin a požadované hustotě. U běžných menších a středně vzrůstných keřů je orientační rozestup přibližně 30–60 cm. Vždy je lepší řídit se doporučením pro konkrétní druh. Kdy je nejlepší vysazovat živý plot? Opadavé dřeviny se nejčastěji vysazují od podzimu do časného jara, stálezelené a poloopadavé druhy především na podzim nebo na jaře. Kontejnerované rostliny lze vysazovat i v průběhu vegetace, pokud není půda zmrzlá nebo přemokřená. Jak často živý plot stříhat? Neexistuje jeden správný počet řezů. Záleží na druhu a požadovaném vzhledu. Formální ploty mohou vyžadovat jeden až několik řezů ročně, zatímco volně rostoucí ploty se řežou méně často a především podle doby kvetení. Proč má být živý plot nahoře užší než dole? Lehce šikmé boky umožní, aby světlo dopadalo i na spodní část rostlin. Plot pak zůstává hustý až k zemi a nevytváří holé spodní partie. Potřebuje nový živý plot pravidelnou zálivku? Ano. Pravidelnou zálivku potřebuje zejména v prvních dvou letech po výsadbě a při delším suchu. Jakmile dobře zakoření, potřeba dodatečné vody se obvykle výrazně sníží. Lze živý plot pěstovat v nádobách? Ano, ale je nutné vybrat druh vhodný pro nádobové pěstování a použít dostatečně velkou stabilní nádobu s odtokovými otvory. Rostliny v nádobách potřebují častější kontrolu zálivky a v zimě ochranu kořenového balu před promrznutím. Je nutné při výsadbě přidávat rašelinu? Ne. Důležitější je vhodná půda pro konkrétní druh. Pokud je půda chudá nebo má nevhodnou strukturu, můžeme ji při přípravě stanoviště zlepšit kvalitním kompostem nebo jinou vhodnou organickou hmotou. Mohou se živé ploty stříhat v létě? Ano, u mnoha druhů je letní udržovací řez vhodný. Termín však závisí na druhu a době kvetení. Před řezem vždy zkontrolujeme, zda v plotu nejsou aktivní ptačí hnízda, a řez podle potřeby odložíme.