Zlatožlutý jalovec polehlý

Jehličnany mají nepatrnou, málo kolísající, ale stálou potřebu živin. Pro dobrý vývoj rostlin je nejlepší zárukou dobrá humózní půda. Dlouhodobě se dobře osvědčila hnojiva s podílem pomalu rozpustných živin a speciální organická hnojiva pro jehličnany. Přidáním vlhké rašeliny, kompostu apod. se půda vylepší a vytvoří se příznivé předpoklady pro rychlou tvorbu vlásečnicových kořenů a tím i pro velmi rychlou adaptaci rostlin na nové stanoviště.

Mšice smrková Saje na spodní straně jehlic, které následně žloutnou, později hnědnou a opadávají. Při silném výskytu napadá také mladé výhony. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu Mšice vlnatky Jsou patrné jako bílé tečky na jehlicích a na kůře, nejčastěji však jako celé kolonie sající na mladých výhonech borovic, douglasek, modřínů a smrků. Často jako následek dočasného sucha. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu Korovnice Dalším možným projevem napadení mšicemi vlnatkami u smrku jsou ananasu podobné hálky (nádorky) vyvolané sáním kolonií korovnic. Ochrana: při zjevném napadení nejlépe pomáhá odříznutí a spálení napadených výhonů. Při nebezpečí napadení z předešlého roku, je potřeba s chemickou ochranou začít ještě před vyrašením, pokud možno už v březnu. Obaleč borový Napadení se projevuje zhnědnutím a usycháním vrcholků výhonů. Po odlomení jsou patrné duté požerkové chodbičky hnědavých larev. Ochrana: optimální dobou pro chemickou ochranu je konec dubna až začátek května. Při napadení v předešlém roce je potřeba provést preventivní postřik.

V principu se nechají řezat všechny jehličnany. U některých je možný pouze lehký tvarovací řez, u jiných silnější seříznutí až na staré dřevo. Lehce se seřezávají: jedle, cedry, cypříšky (s výjimkou druhů vhodných pro živé ploty), smrky (zvláště zakrslé), borovice, jedlovce a jalovce. Je-li řez veden pod mladým výhonem, zůstanou místa řezu zakryta. Silnější řez snesou: tisy, metasekvoje, modříny a tisovce. Tyto druhy mají schopnost znovu vyrašit ze staršího dřeva, ale jen při jednom všestranném seříznutí.

Nádoby z umělé hmoty, hliněné květináče nebo kontejnery, které nepropouštějí vodu, se musí odstranit. Pro rychlejší zakořenění rostlin je potřeba předem dobře nakypřená půda a sázecí jamky o velikosti minimálně dvojnásobku průměru kořenového balu. Ten nikdy nesmí být do sázecí jamky násilně vtěsnán. Rostlinu s balem postavíme do jamky a tu zpola zaplníme zeminou. Nyní ji několikrát opakovaně prolijeme vodou (zbahníme) a to jak při jarní, tak i podzimní výsadbě. Pak sázecí jamku zahrneme a zeminu okolo dobře přišlápneme. Kořenový bal by měl být tak hluboko, aby byl nahoře zakryt několika cm zeminy. Pak ze zeminy okolo sázecí jamky vytvoříme zálivkovou mísu, aby se voda při zalévání a při dešti mohla zadržovat v oblasti kořenů. Větší rostliny, které svou nadzemní plochou tvoří oporu větru, se musí dobře zakotvit, aby se předešlo jejich neustálému pohybu sem a tam, který zabraňuje a znesnadňuje jejich zakořenění. Jestliže se vysazuje za extrémního horka a sucha nebo se vysazují velké exempláře, je nezbytně nutné rostliny zastínit před sluncem plachtou. V suchých oblastech před příchodem zimy všechny jehličnany dobře prolijte vodou. Pokrytím sázecích ploch mulčovací kůrou zabráníme vysoušení. V suchých dnech by se měly také postříkat nadzemní části rostlin.

Jehličnany můžete také dobře pěstovat v květináči na balkoně a terase. Nejlepší je použít pomalu rostoucí druhy. Základní pravidlo: čím je větší květináč, tím je lepší růst. Velikost květináče: od 20 litrů - ve dně květináčů musí být díry tak, aby mohla přebytečná voda odtékat. Dejte na dno květináče 5 cm „LECA“ nebo hrubý štěrk pro lepší odvodnění. Tyto zakryjte fleecem tak, aby se zemina nemohla smíchat s drenážní vrstvou. Použijte pro vaši výsadbu směs z dobré zahradní půdy a rašeliny (směs 1:1). Zajistěte okraj na zalévání tak, aby jste mohli později lépe zavodňovat. Hnojení: Pro jehličnany v květináči použijte nejlépe naše STARKL Kvalitní hnojivo pro jehličnany. S tímto speciálním hnojivem porostou vaše jehličnany rychleji a barva bude bohatá a silná. Řez (Střih): Jehličnany se obvykle neřežou (nestříhají) Zavlažování: Rostliny v květináči potřebují hodně vody. Normálně byste je měli zalévat každý den. Ochrana před zimou: Postavte květináče blízko u sebe na chráněné místo. Květináče byste měli při silných mrazech zakrýt fleecem. Rostliny by měly být také v zimě v teplých dnech lehce zalévány. Mráz odebírá ze země vlhkost. Rostliny většinou nezmrznou, ale vyschnou. Ochrana rostlin: Viz. Jehličnany téma Ochrana rostlin.

silně vzrůstné druhy 2-4 m středně vzrůstné druhy 0,8-1,5 m zakrslé druhy 0,5-1 m

Dlouhé sucho je nepřítelem všech neopadavých jehličnanů. Jemně rozvětvené vlásečnicové kořeny mnohých druhů jehličnanů (např. jedlí, cypříšků, tisů a jedlovců) nevyvíjejí silný růst do hloubky ani šířky, a proto jsou odkázány na vlhkost v bezprostřední blízkosti rostliny. Proto se musí při dlouhodobém suchu zalévat. Jehličnany v truhlících na balkonech nebo terasách se musí zalévat i během zimy ve dnech s mírnějším počasím.

Větve poléhavě rostoucích druhů (čínské jalovce, nižší druhy tisů) se mohou pod tíhou vlhké sněhové pokrývky zlomit. U sloupovitě rostoucích druhů (některé jalovce a tisy) může ze stejných příčin dojít k rozvrácení větví. Ochrana: opatrné oklepávání sněhu z větví pomocí hole, pro větší šetrnost ovinuté látkou (tedy ne setřásání). Prevence: svázání větví sloupovitých jalovců a tisů dohromady drátem potaženým bužírkou. Jehličnanům s normálním tvarem růstu (např. smrk a borovice) sníh neuškodí.