Poradna k produktu
Stálezelený břečťan
Popis
Stálezelený břečťan. Hedera helix. Ideální k ozelenění plotů nebo k pokrytí půdy. Břečťan je jedna z mála rostlin, které dokážou ozelenit zahradu či městský dvorek i v hlubokém stínu. Můžete ho použít jako popínavou rostlinu, k pokrytí půdy pod stromy, či s ním vtipně ozelenit nižší nevzhledné zídky. Zasíláme v květináči.
Stanoviště: plné slunce - polostín - stín.
Výška: do 10 m.
Tyto stálezelené plazivé nebo popínavé dřeviny patří mezi rostliny dožívající se vysokého věku, některé prameny uvádí i rostliny staré více jak tisíc let.
Z patnácti druhů břečťanů známých v Evropě, severní Africe a Asii se ve střední Evropě pěstují pouze dva druhy.
Pěstované druhy břečťanů jsou velmi hodnotné robustní liány.
Břečťan je ve své podstatě velice zajímavým a pozoruhodným zástupcem domácí flóry. Je jedinou stálezelenou liánou ve střední Evropě.
Další zvláštností je existence dvou růstových forem - nekvetoucí rostlina se zhruba po sedmi letech stává ze sterilní nekvetoucí formy kvetoucí, fertilní formou. Kvetoucí forma se přestává pnout a výhony se chovají jako u vzpřímeně rostoucích rostlin. Mezi zvláštnosti patří i pozdní kvetení a dozrávání plodů.
Kulovité černé plody břečťanu dozrávají až druhým rokem, pro člověka jsou jedovaté, potravu však od března, kdy dozrávají, poskytují především kosům. Květy objevující se v měsíci září velice přitahují včely.
Břečťan je také klasickým příkladem výskytu heterofylie - různolistosti.
V neposlední řadě je nutno podotknout, že mezi zvláštnosti patří i tvorba dvou typů kořenů, a to kořenů příčepivých k zachycování stonků a kořenů pro příjem živin z půdy. Krátké příchytné kořínky na stoncích břečťanů umožňují rostlině udržet se bez opěrných konstrukcí na jakýchkoli plochách s dostatečně drsným povrchem. Pro tuto svoji vlastnost a pohledovou atraktivnost bývá břečťan často využíván k dotvoření vzhledu exteriérů.
Nutno je však brát zřetel na to, že břečťan není schopen pnout se přímo i po hladkých betonových či cihelných stěnách, popřípadě po plochách opatřených hladkými nátěry. Stejně tak po nových stěnách majících vysokou hodnotu pH. Pro rostliny nejsou však vhodné ani stěny opatřené příliš světlým nátěrem, od těchto stěn se většinou břečťan odvrací, protože prudké světlo není pro tuto rostlinu přirozené.
Vhodné jsou tedy především staré cihelné či kamenné zdi, dřevěné stěny, či různé ploty. Důležité je však také, aby stěna byla v co největším pořádku, tedy nepoškozená. Do sebemenších skulinek v omítce se dostanou příchytné kořínky, které se zde díky vhodnému prostoru dostatečně uchytí a začnou se přeměňovat na vyživující kořeny. Ty se pak rozrostou natolik, že omítku odtrhnou od zdiva. Břečťan tak může nadělat více škody nežli užitku. Jeli však stěna ošetřena a nepoškozená, slouží na ní břečťan jako ochrana proti nepříznivým teplotním a povětrnostním podmínkám.
Pak již nezbývá než jednou za čas, dle potřeby, břečťan sestřihnout, aby neprorůstal do míst, kde by mohl škodit - okna, okapy, střešní krytina a konstrukce atd. Použijete-li břečťan jako živý plot, tedy k obrůstání pevných plotů ze dřeva či z pletiva, je nutné pouze příležitostně rostliny přistřihnout.
Břečťan se také často rozrůstá po kmenech stromů, nikdy však výhony neproniká až do obvodu koruny a nezabraňuje tak přísunu slunečního světla k listům. Strom tak netrpí přítomností břečťanu. Zjistilo se již také, že není pravda, že by břečťan ochuzoval strom o vláhu a živiny. Strom j v tomto případě využit čistě jako opora, po které se tato rostlina pne. Pro pnutí nejsou vhodné pouze stromy s křehkým dřevem a staré stromy, zde by hrozilo polámání větví.
V prvních dvou letech nevykazuje břečťan příliš velké přírůstky. Dodržují-li se však všechny vhodné podmínky, může v následujících letech být roční přírůstek i několik desítek centimetrů. Výhodná jsou stinná až polostinná stanoviště, plné slunce rostlinám nevyhovuje (vyjímkou jsou některé panošované druhy, které v průběhu dne vyžadují krátkodobý přímý sluneční svit cca.2 hod.), ideální je místo s ošetřovanou zahradní půdou, na překážku nejsou ani stanoviště hustě prorostlá kořeny stromů, tedy místa, kde se většinou nedaří žádným jiným rostlinám, či hlinitopísčité půdy, ty však musí být dostatečně humózní a přiměřeně zásobené vodou.
Řízkování je vhodným způsobem množení všech břečťanů. Vytvořte si několik stonkových řízků s jedním listem tak, že z mateřské rostliny odříznete dostatečně silný jednoletý výhon. Za horním listem ostrým nožem odříznete zbytek výhonu, dále odříznete zbytek výhonu pod spodním listem a odříznete i samotný spodní list. Nyní můžete vzniklé jednolisté řízky zasadit do substrátu vhodného pro množení rostlin. Řízek by měl být zapíchnut až těsně pod místo, kde list ústí ze stonku. Podmínky pařeniště vytvoříme zakrytím kořenáčku igelitovým sáčkem, ten je však nutné pravidelně sundávat a řízky odvětrávat. Stejně tak je nutné udržovat stále stejnou vlhkost substrátu.
Hedera colchica - břečťan kavkazský, šplhá do výšky (cca.10-15 m) a tvoří velmi tuhé výhony. Má velké ozdobné listy 10 - 20 cm, kožovité, matně zelené, takřka nelaločnaté. Oproti břečťanu obecnému vyžaduje teplejší a více chráněné stanoviště. Asi nejčastěji vysazovaná odrůda je ´Dentata Variegata´, která má oproti druhu tenčí, světlé listy po okrajích smetanově bílé. Výskyt je především v jihovýchodní Evropě, Malé Asii a na Kavkaze.
Hedera helix - břečťan obecný, vyšplhá se až do výšky 20m, popř. se velice bujně plazí po povrchu. Listy jsou 4 - 10 cm dlouhé nahloučené do malých kulovitých okolíků spojených do hroznů. Břečťan obecný má veliké množství různých forem, které se rozlišují především tvarem a zbarvením listů a způsobem růstu (formy vzpřímené a šplhavé nebo plazivé).
Arborescens - patří mezi vzpřímené formy. Tato forma se získává vegetativním množením kvetoucích vzpřímených výhonů. Roste ve tvaru okrouhlého keře, daří se jí i ve stínu vzrostlých stromů.
Conglomerata - zakrslá vzpřímená forma vysoká cca. 1 m. zpočátku roste vzpřímeně, poté tvoří poléhavé výhony s malými srdčitými listy s jasně zřetelným zvlněním na okrajích.
Erecta - trvale vzpřímená forma dorůstající do výšky 30 až 50 cm. Dekorativní forma pro skalky.
Deltoidea - slabě rostoucí šplhavá forma s dekorativními listy srdčitého tvaru s tmavě zeleným zbarvením a viditelně světlou žilnatinou.
Goldheart - velmi vzrůstná pnoucí forma s trojúhelníkovitými listy, nestejně velkými, uprostřed zlatě-žlutými. Ze všech žlutolistých forem nejlépe odolává mrazu.
Hibernica - rychle rostoucí šplhavá forma, která je často využívána i jako půdopokryvná. Má 5 - 12 cm široké tmavozelené listy.
Plattensee - dobře se rozvětvující popínavá forma s velkými živě zelenými listy, velice zimovzdorná.
Woerneri - nebo také ´Remscheid´ je popínavá forma velmi vynikající zimovzdorností. Má velké tmavě zelené listy s jasně světlou žilnatinou.
Zobrazit více
Skrýt
-
Cena 69 Kč
Cena od 5 kusů59 Kč
Obsah balení1 ks
-
Předpokládaný termín expedování(při aktuálním objednání) cca 4 týdny
Ideální k ozelenění plotů nebo k pokrytí půdy!
| Botanický název | Hedera helix |
|---|---|
| Objednávkové číslo | 140020 |
| Kontejner | 9 cm |
| Výška dospělé rostliny (cm) | do 1000 cm |
| Zazimování | mrazuvzdorné |
| Stanoviště | Slunce / Polostín / Stín |
| Medonosná | Ano |
Výsadba
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Výsadba | ||||||||||||
Poradna k produktu
Více informací a rad k pěstování naleznete také zde: PORADNA: Návody, choroby, škůdci, receptáře...
Nenašli jste potřebné informace k této rostlině? Chcete se na něco konkrétního zeptat? Zašlete nám jednoduše svůj dotaz a my se Vám budeme snažit v co nejkratší době odpovědět.
-
08.09.2020
Jarda:
Kolik kusů rostlin potřebuji k výsadbě na bm, chci nechat zarůst cca 20 m plotu z poplastovaného pletiva výšky 1,7 m. Ještě mám dotaz, kolik let břečťan poroste do výšky cca 1,7 m, je na relativně vlhkém a po celý den stinném místě.
Odpověď:
Tento břečťan doroste cca 10 m a snáší i zcela stinná stanoviště. K pokrytí by stačilo jen několik rostlin - pro rychlejší zakrytí můžete sázet po 1,5 m. Po důkladném zakořenění vyrostou výhony za jednu sezonu i více než 1 m. Do ok drátěného plotu se nebude proplétat zcela sám, je třeba ze začátku vyrůstající výhony do plotu proplést.
Návod na pěstování
Všeobecný návod platný pro kategorii : Na živé ploty
Vytisknout návod
| Doba výsadby | Březen až květen, září až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně
|
|---|---|
| Hnojení | Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem.
|
| Ochrana rostlin | Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.
|
| Řez | Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.
Kresba 1: Stejnoměrné seříznutí všech částí koruny u stromů s obvyklým tvarem růstu jako javor, kaštan nebo lípa. Stromy nebo vysoké keře s převislými nebo pyramidálními růstovými tvary se ošetřují odpovídajícím stejným způsobem. Podle přání může b
|
| Všeobecný text | Stromy jsou většinou zcela nenáročné a proto bývají velmi žádány, ať už jako dárci stínu či aby vnesly do zahrady výškovou členitost. Strom nebo keř umístěný v dostatečně velké nádobě přímo u domu a vydlážděných ploch může splnit tentýž požadovaný účel. Zde samozřejmě jen za předpokladu pravidelného přihnojování a dostatečné závlahy. Pro rostliny na zahradě jsou živé ploty velmi důležité. Jejich závětří pro ně vytváří příznivé mikroklima velmi přispívající ke kvetení a plodnosti. Kromě toho se živými ploty vytvářejí nové prostory a tím i nové možnosti pro uspořádání zahrady.
|
| Výsadba | Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme. Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou. Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry.
|
| Výsadba na balkoně | Rostlinám na živé ploty se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Hnojení: pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost. Řez živého plotu se provádí 2x ročně. Podrobný popis najdete v samostatné kapitole. Potřebujete-li vytvořit oporu k sazenici v nádobě, je nejlepším řešením umístit do nádoby 3 bambusky o něco větší než kmínek, které nahoře svážete. Vytvoříte tak stan, který je nejen praktický, ale i esteticky vypadá velice pěkně. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
|
| Vzdálenost rostlin | Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin. Při výsadbě větších rostlin, od 1 m výšky, je úměrně velikosti, rostlin méně. |
| Zavlažování | Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit.
Kresba: Při stříhání živého plotu přihlédneme k jeho potrebe vlhkosti - nestříháme jej nikdy zcela svisle, ale vždy lehce pyramidálně směrem nahoru. Tímto zpusobem sestrižené živé ploty shromaždují deštovou vodu v oblasti kořenů.
|
| Zimní ochrana | Živé ploty nepotřebují v zimě žádnou ochranu. Měli bychom se ale vyvarovat používání posypové soli na komunikacích bezprostředně sousedících s živým plotem.
|
